Přihlášení nového zaměstnance

Nově přijatého zaměstnance přihlašuje nebo odhlašuje zaměstnavatel k nemocenskému pojištění dnem nástupu nebo naopak dnem ukončení pracovního poměru.

Ne všichni zaměstnanci jsou však účastni nemocenského pojištění. K tomu musí být splněny současně tři podmínky:

• zaměstnanec vykonává zaměstnání na území České republiky,
• zaměstnání trvalo nebo mělo trvat alespoň 15 kalendářních dnů,
• sjednaná výše příjmů činí alespoň 2500 Kč.

Hranice rozhodného příjmu v roce 2011 činila 2000 korun. Vyhláška č. 286/2011 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2010, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2010, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2012 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2012 a o zvýšení důchodů v roce 2012, zvyšuje tuto hranici na 2500 korun.

Měsíční příjem zaměstnanců zakládající účast na nemocenském a tím i na důchodovém pojištění se stanoví jako 1/10 průměrné mzdy zaokrouhlená na 500 Kč dolů, tj. 25 137/10 po zaokrouhlení 2500 Kč.

Krátkodobé zaměstnání

Krátkodobým zaměstnáním je zaměstnání, které netrvalo ani nemělo trvat déle než 14 kalendářních dnů. Rozhodující je přitom doba sjednaného pracovního poměru.

Například zaměstnanec, který měl sjednán pracovní poměr v délce jednoho měsíce a tento po deseti dnech ukončil, bude přesto nemocensky pojištěn. Jeho pracovní poměr sice ve skutečnosti netrval déle než 14 kalendářních dnů, ale byl původně sjednán na dobu delší.

Z důvodu zamezení uzavírání opakovaných krátkodobých zaměstnání v jednom kalendářním měsíci mezi stejným zaměstnavatelem a zaměstnancem, u kterých nevznikala povinnost zaměstnavatele odvádět pojistné na sociální zabezpečení, se nově upravují tzv. krátkodobá zaměstnání (zaměstnání kratší 15 dnů).

Z těchto zaměstnání bude zaměstnanec účasten nemocenského pojištění po dobu jejich trvání v kalendářním měsíci, pokud součet jeho příjmů z těchto zaměstnání dosáhne v kalendářním měsíci částky aspoň 2 500 Kč. V praxi to bude rovněž znamenat, že zaměstnavatel bude mít povinnost odvádět za tyto zaměstnance pojistné na sociální zabezpečení.

Dosud platilo, že pokud zaměstnanec v kalendářním měsíci vykonával pro stejného zaměstnavatele krátkodobá zaměstnání, která podle zákona neměla trvat a ani netrvala déle než 14 kalendářních dnů, nebyl zaměstnanec účasten nemocenského pojištění. Zaměstnavatel neodváděl za tyto zaměstnance pojistné na sociální zabezpečení.

Z pohledu zdravotního pojištění

Pojistné na zdravotní pojištění se odvádí bez ohledu na krátkodobé zaměstnání nebo zaměstnání malého rozsahu. V případě pracovního poměru uzavřeného na základě pracovní smlouvy není výše sjednaného nebo skutečného příjmu rozhodující.

Zaměstnání malého rozsahu

Zaměstnáním malého rozsahu je zaměstnání, jehož sjednaná částka příjmu je nižší než 2500 korun nebo není sjednána vůbec. Pokud není částka příjmu se zaměstnancem předem sjednána, bude nemocensky pojištěn pouze v měsících, ve kterých jeho příjem dosáhne alespoň 2500 korun.

Příkladem by mohlo být sjednání hodinové mzdy při nepravidelné výpomoci, kdy zaměstnavatel předem neví, kolik hodin zaměstnanec odpracuje. V měsíci, kdy příjem překročí stanovenou hranici pro účast na pojištění, přihlásí zaměstnance příslušným tiskopisem Oznámení o nástupu do zaměstnání. Zde křížkem označí, že se jedná o zaměstnání malého rozsahu. Oznámení se v tomto případě provede do konce měsíce následujícího po měsíci zúčtování příjmu zakládajícího nemocenské pojištění, tedy v měsíci s hrubým příjmem alespoň 2500 korun. Nebude již platit dosavadní lhůta do 8 dnů měsíce následujícího po měsíci zúčtování.